Debata ukázala metody a úskalí boje proti korupci v Česku

Českou republikou už léta otřásají korupční skandály a téma korupce je stále aktuální. Sdružení Čeští studenti a mladí profesionálové ve Francii se proto rozhodlo o korupci uspořádat akci „Korupce v České republice: proč, kdo, jak a co dělat proti“, na kterou pozvala tři odborníky v oblasti boje proti korupci – Václava Lásku, Jiřího Boudala a Štepána Rattaye. Na debatu, která se konala v pátek 22. listopadu 2013 v Českém centru v Paříži, zavítala padesátka návštěvníků.V žebříčku vnímání korupce od Transparency International skončila Česká republika v roce 2012 na 54. místě. Česká republika je pravidelně kritizována kvůli rozsahu korupce a patří k nejhorším zemím ve střední Evropě – podle Jiřího Boudala například v sousedním Polsku funguje daleko lépe soudní systém a korupce tam tak má určité limity.

Podle Václava Lásky je situace v České republice výjimečná především rozsahem úplatků a systémovou povahou tohoto jevu, ktery se stal běžnou součástí života v zemi a není dílem pouhého jednotlivce nebo jedné skupiny. Politické strany z úplatků vysloveně žijí, což ukázala i poslední volební kampaň, kdy počet billboardů byl neúměrně vysoký ve srovnání s výdaji na propagaci, které jednotlivé strany vykázaly ve svém účetnictví.  

Za nejpalčivější problém korupce pak diskutéři uznačili veřejné zakázky, jejichž cena kvůli úplatkům narůstá do obřích rozměrů. Například české dálnice tak patří mezi nejdražší v Evropě. Obecně platí, že korupce se dotýká nejvíce oborů závislých na veřejných penězích, jako stavebnictví, obrany nebo energetiky a nově také IT.

K lepšímu pochopení korupce Jiří Boudal ilustroval fenomén korupce prostřednictvím schématu, kde uzavřený kruh spojuje čárami tři hlavní aktéry systému: kmotry, politiky a úředníky.  „V západoevropských zemích působí mezi těmito aktéry jako bariéry zákony, které zabraňují vytvoření klientelistických vztahů,“ upřesnil Jiří Boudal a dodal, že právě tyto zákony v Česku nejvíce chybí. Příkladem takového opatření je například zákon o státní službě, který by stanovil přesná pravidla pro propouštění státních úředníků. I když tento zákon byl schválen jako jedna z podmínek pro vstup do Evropské Unie, jeho platnost je již několik let odkládána.

Jak tedy tento jev omezit a rozbít tyto vztahy? Podle Václava Lásky je jedním z řešení angažovanost v politice. Václav Láska sám ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 kandidoval za Stranu zelených. Jiří Boudal a Štěpán Rattay si vybrali jiný směr – občanský lobbying. Jak vysvětluje Jiří Boudal, iniciativa Rekonstrukce státu vznikla jako jakési zájmové sdružení několika nevládních organizací, které předložilo devět různých zákonů se společným cílem – zprůhlednit vztahy mezi politikou a ekonomikou. Iniciativa už zaznamenala první úspěch tím, že se k některým z navrhovaných zákonů přihlásilo několik set kandidátů v nedávných volbách do poslanecké sněmovny. Stošedesát pět z nich nakonec zasedlo v lavicích dvousetčlenné dolní komory Parlamentu. Kampaň Rekonstrukce státu byla úspěšná mimojiné i díky mobilizaci veřejného mínění prostřednictvím happeningů, které přitáhly velkou pozornost médií, a přivedly tak řadu politiků k podpoření návrhů Rekonstrukce státu.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte vlastní web s WordPress.com
Začít
%d blogerům se to líbí: