České Velikonoce – tradice, zvyky a pokrmy

Velikonoce jsou již za dveřmi, a tak si Asociace ČSMPF pro vás připravila článek o velikonočních zvycích a tradičních pokrmech. 

« České Velikonoce »VELIKONOCE (latinsky pascha – přechod, přejití) jsou nyní nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. 
V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben. 

TRADICE A ZVYKY

Pašíjový týden
Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování:

  • Modré pondělí – den, kdy se nesmí pracovat
  • Šedivé úterý – v tento den by hospodyňky měly vzít do rukou košťata a ze všech rohů a zákoutí v bytě by měly vymést prach a pavučiny
  • Škaredá (černá) středa – v tento den zradil Jidáš Ježíše; vymetaly se komíny, a kdo se mračil, tak mu to tak zůstalo po každou středu v roce
  • Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla, aby byl člověk zdravý
  • VELKÝ pátek – Ježíš byl odsouzen a ukřižován
  • Bílá sobota – doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka
  • Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) – je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele
  • Velikonoční (Červené) pondělí – je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den se mělo darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá

Pomlázka
V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami. Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy.

Kraslice
Jedním ze symbolů jara a Velikonoc je vajíčko, symbol nového života.
Existuje spousta technik zdobení kraslic, především na vesnicích se používají velice složité techniky jako třeba kresba voskemleptánídrátování či vyškrabování. Velice rozšířené je barvení pomocí barev OVO – ve vodě s octem či lepení samolepek a kreslení permanentními fixy.

Zajíček
Tato figura má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara, avšak např. v byzantské ikonografii představoval zajíc Krista. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták

Kočičky
Dalším z velikonočních symbolů jsou kočičky. Zpravidla jde o větvičky vrby jívy s částečně rozvitými pupeny – květy. Tradice vychází z křesťanského příběhu, podle kterého vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Ježíšepalmovými ratolestmi. Ty nebyly v našich zeměpisných šířkách dostupné. Původně se tak světily zelené větvičky, které nahradil německý zvyk – kočičky.

TRADIČNÍ VELIKONOČNÍ POKRMY

Beránek
V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry, on je beránek, obětovaný za spásu světa. Každá správná hospodyňka by měla mít formu na beránka. Zdobení beránka je různé – pocukrování, poleva z bílé čokolády či ušlehaného bílku.

Mazanec
Mazanec či velikonoční bochník je bochánek pečený zpravidla na Velikonoce ze sladkého kynutého těsta, které se používá i na vánočku, patřící mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva. Pečení mazance probíhalo tradičně na Bílou sobotu.

Jidáše
Sladké velikonoční pečivo z kynutého těsta slazeného medem. Dle lidových tradic by se měly upéct i sníst na Zelený čtvrtek. Věřilo se, že kdo sní jidáše za svítání, bude se těšit pevnému zdraví.
Svým tvarem mají připomínat svinutý provaz, na němž se oběsil apoštol Jidáš poté, co svým polibkem zradil Ježíše a zapříčinil tak jeho zatčení. Zavinutý tvar jidášů spolu s medem, kterým se ještě horké po vytažení z trouby potírají, symbolizují plodnost a hojnost – tradiční charakteristiky jara.

Velikonoční nádivka
Velikonoční nádivka se tradičně podává na Bílou sobotu k večeři. Její neodmyslitelnou součástí jsou zelené bylinky, které symbolizují jaro.

Zapékané klobásky
Zapékané klobásky jsou oblíbený pokrm nejen na Velikonoce, ale také i na Vánoce. Jedná se o vinné klobásy zapečené v kynutém těstě a nakrájené na plátky.

Zdroj:
Kniha „Velikonoce“, Dagmar Šottnerová
Prezentace ČSMPF „Pâques tchèque“ 
Článek „Paques – Velikonoce“ (https://www.radio.cz/fr/rubrique/tcheque/paques-velikonoce)

Text: Jana Sergio

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Vytvořte vlastní web s WordPress.com
Začít
%d blogerům se to líbí: